Byt v pátém patře pražského secesního domu nás překvapil svým moderním zařízením. Podle slov paní Věry, která nás v něm laskavě přijala, proběhla v celém domě rozsáhlá rekonstrukce, která vrátila bytům jejich původní půdorysné uspořádání necitlivě narušené v 70. letech. Současně se tím otevřel jejímu bytu působivý výhled do vnitrobloku. Velké okno do podzimní zeleně je nepřehlédnutelným prvkem studentského pokoje jejího syna Tomáše.
Paní Věro, nikdy bych nevěřila, že je v této zástavbě možné vidět něco takového.
Tento pokoj je naší chloubou. Bohužel je poměrně malý a nemůžeme ho použít jako obývák. Syn tu tedy má poměrně komfortní pokojík.
Musím říct, že se sem vaše nová válenda perfektně hodí. Barevnost stěn jste zvolili podle ní nebo naopak?
Ani jedno. Stěny jsou takto už asi dva roky a to že se k této barvě hodí šedivé odstíny sedačky, to je asi náhoda. Ale ona se asi hodí ke všem barvám, mám ten pocit. Nám se líbila hlavně proto, že má v ceně už dvě čela. Syn ji používá jak na spaní, tak na posedávání přes den – čte si tu, dělá něco na počítači, používá ji často. Takže čela postele používá jako opěráky, má tu tyhle polštáře…
Rozhodl tedy především vzhled?
Vlastně trochu ano. Původně jsme sem chtěli pořídit jakoukoliv válendu s úložným prostorem a neměli jsme žádné větší nároky. Stěnu jsme chtěli obložit tak, aby vzniklo čelo na opírání. Pak ale Tomáš kápl na internetu na tuhle Royu a bylo rozhodnuto. Je sice širší než jsme chtěli, ale to se ve výsledku ukázalo jako dobré.
Takže jste spokojená i po praktické stránce?
Rozhodně. Válenda má velký úložný prostor a taky lamelový rošt a matrace je perfektní pro spaní. Nadšená jsem z toho povrchu (mikrofáze, pozn. redakce) – hrozně lehce se čistí. Ale hlavně tedy musím říct, že perfektně fungovala doprava a vynesení až sem na místo. Je to tady čtvrté patro bez výtahu, takže není úplně jednoduché dostat sem cokoliv těžšího. My jsme si objednali prémiovou dopravu, když byla zrovna v akci zdarma, takže nám sem sedačku vynesli a namontovali i obě čela.
Vy jste tu měli původně nějakou starší postel?
Tomáš tu měl provizorně takový gauč, který si sem přivezl od otce. Takový ten rozsezený kus nábytku s kousavým potahem, jestli to znáte. Původně jsme ho chtěli převézt na chalupu, ale jenom protože jsme nevědili, co s ním jinak. Když jsme ale zjistili, že se v JENĚ postarají i o tohle, tak jsme ho nechali odvézt a ekologicky zlikvidovat.
A prozradila jste mi, že v dohledné době plánujete ještě nákup velké sedačky do obývacího pokoje.
Už je objednaná. Využili jsme na ni možnost splátek, takže si ji můžeme dovolit ještě teď a nemusíme čekat, až dáme dohromady větší peníze. A domluvili jsme se zase na dopravě s vynesením a montáží.
A původní sedačku zase necháte odvézt?
To tentokrát nepotřebujeme – v obýváku jsme měli jen dvě křesla a sedávali jsme převážně u jídelního stolu, takže opravdovou sedačku řeším až teď. A představte si, že to bude první sedačka v mém životě (směje se).
Věříme, že z ní budete mít radost. Děkujeme za rozhovor i za přijetí ve studentském pokoji snad s nejkrásnějším výhledem v Praze.
